Sponzorovaný odkaz

Maddeo CZ s.r.o - přesné vodoměry a měřiče tepla pro spravedlivé přerozdělení spotřeby
www.maddeo.cz, info@maddeo.cz, zadání poptávky pro nabídku zdarma
linka zdarma 800 778 778, montáže pro celé ČR vlastními montážníky.

Online systém

Zpracoval: Ing. Jaromír Charvát, SOFTLINK s.r.o., dne 10.4.2015

Technologie měření spotřeby, která nám opravdu slouží

Jak se zbavit starostí o měření spotřeby vody a tepla a mít konečně spravedlivý a průhledný systém rozúčtování nákladů

Každý bytový dům s více bytovými jednotkami musí řešit měření spotřeby vody a tepla a jejich následné rozúčtování mezi jednotlivé majitele bytových jednotek. Bohužel, ještě stále platí, že když kupujeme byt, většinou tento problém moc neřešíme, ale z pohledu dlouhodobého užívání bytu je to záležitost poměrně důležitá a také nákladná.

Když uvážíme, že v každém bytě je nutné měřit studenou a teplou vodu, potřebujeme dva vodoměry. V nejlevnější variantě nás přijdou asi na 500Kč za kus, takže za dva vodoměry vydáme 1000Kč. Měření tepla nás vyjde asi na 2000 Kč, předpokládáme-li třípokojový byt s 5 radiátory osazenými teplotními indikátory tzv. rozdělovači topných nákladů (RTN) za 400 Kč/kus. Podle legislativy musí majitel bytu každých 5 let tedy zaplatit minimálně 3000Kč za výměnu vodoměrů a indikátorů. Je to opravdu nejlevnější pořizovací cena a bohužel i nejméně kvalitní technologie. Následky jsou velmi nepříjemné a budeme je muset trpět celých pět let. Zaplatíme totiž zbytečně za vodu a energie, které jsme nespotřebovali. Jistě se může stát i opak, totiž že nám měřidla naměří méně. Ale ve společném vyúčtování nezjistíme ani jedno, ani druhé.

Levné vodoměry s nízkou mírou přesnosti a skutečnost, že neměříme spotřebu vody na patním měřidle studené a případně teplé vody, ve výsledku způsobuje známý efekt vysokých rozdílů mezi spotřebou vody v bytech a náměrem patního měřidla. Tento rozdíl neboliztrátasepohybuječastonad25%nákladů. Výsledkem je, že naše platba za spotřebu vody je až o 25% vyšší než spotřeba podle našich měřidel. Uvážíme-li, že cena teplé vody se pohybuje okolo 200 Kč/m3, doplácíme na společné náklady značné částky v hodnotách jednotek tisíc Kč.

Rozúčtování nákladů za teplo pomocí RTN instalovaných na radiátorech je v domech s centrální dodávkou vytápění stejně nespravedlivé jako placení ztrát vody, které jsme nezpůsobili. Ve většině domů zaplatí teplo 25% bytů. Důvodem je skutečnost, že prostupy tepla mezi byty jsou značné, protože tepelná izolace mezi jednotlivými byty se neprovádí, investoři prostě šetří náklady. Takže i v nových domech se vyskytují jednotlivé byty vytápěné prostupy tepla od sousedů. Jak to poznáme? Jsou to ti, kteří mají radiátory zavřené a přitom mají v bytě teplo. Někteří svým sousedům dodávají teplo z toho důvodu, že více topí, protože mají rádi větší teplo. Výsledkem je skutečnost, že ti co topí a vytápí tak i své sousedy, nesou podstatnou část nákladů na vytápění domu. Přitom teplotní rozdíly v jednotlivých bytech jsou minimální - v rozmezí jednoho až dvou stupňů.

Starostí se rozúčtováním nákladů a získáváním pravidelných odečtů vodoměrů a tepla nás zbaví automatický systém dálkových odečtů, který ukazuje náměry v reálném čase, tzn. online přes internet.

Online systém měření vody a tepla s využitím denostupňové metody CEM Maddeo, která se opírá o měření skutečné tepelné pohody v bytech, přináší majitelům bytů prokazatelné úspory a spravedlnost rozúčtování nákladů na vodu a teplo. Platíte za vodu, kterou jste spotřebovali a teplo, které skutečně máte ve svém bytě.
Systém CEM Maddeo se nejlépe osvědčuje u panelových domů s centrální dodávkou vytápění, které i po vyčerpání všech možností zateplení stále vykazují vysokou spotřebu tepla a vody. Hlavní rozdíl oproti jiným systémům měření energií je ten, že CEM Maddeo měří jak bytové jednotky, tak patní měřidla. Vodoměry jsou vysoké třídy přesnosti měření.

Investice do systému CEM se navrací po 3 až 5 letech (podle velikosti domu). Výhodou CEM je rychlá instalace (bezdrátové bateriově napájené moduly), kontrola údajů z měřidel přes internet pro každého vlastníka bytu, bezobslužný provoz, flexibilnost systému (možnost odečítat měřidla různých výrobců), eliminace neoprávněné manipulace s měřidly, snadná kontrola nákladů (automaticky propočítává spotřebu vůči zálohám apod.). Počáteční jednorázová investice přepočtená na bytovou jednotku činí 5200,- až 5900,- Kč. Částka zahrnuje měření vody a tepla v bytě s vodoměrem třídy B nebo C, včetně instalace a společného nákladu na osazení patních měřidel – např. vody, plynu.

Zde je konkrétní analýza meziroční a roční spotřeby vody a plynu a spotřeby tepla konkrétního bytového domu.
Dispozice domu: dva spojené panelové domy, 103 byty, 2 roky po zateplení fasády, plastová okna.
Dodávka plynu do společné kotelny slouží i pro ohřev vody.

Komponenty systému CEM:

Dům je osazen radiovými moduly pro měření patních měřidel - plynoměr a vodoměr – a také radiovými moduly pro měření bytových měřidel. Pro měření teploty v místnostech jsou použity radiové senzory pro měření teploty (zjednodušeně rf teploměry). Referenční venkovní teplotu měří radiový senzor umístěný na fasádě domu na severní straně na závětrném místě.

Podkladem pro analýzu jsou standardní výstupy systému CEM pro on-line měření nákladů na bydlení, který byl do dvou bytových domů s celkem 103 byty instalován v závěru roku 2009 a analýza proběhla v r.2012.
Předmětem analýzy je celková spotřeba vody, celková spotřeba plynu používaného pro vytápění a ohřev teplé vody a detailnější pohled na vývoj spotřeby tepla v jednotlivých bytech.

1. Analýza spotřeby vody

Následující tabulka ukazuje meziroční srovnání spotřeby vody po jednotlivých měsících:
Z tabulky je patrné, že spotřeba vody od zavedení systému on-line měření prakticky neustále klesá. V roce 2011 byla spotřeba vody již o cca 27% nižší, než v roce 2009. Snížení spotřeby mezi rokem 2009 a 2011 činí 3067 m3, což při jednotkové ceně cca 57,- Kč za m3 představuje roční úsporu nákladů ve výši 174 819,- Kč.
Postupné snižování spotřeby je dobře patrné i z dalšího grafu, ze kterého je rovněž vidět, jakývliv na spotřebu vody měla havárie v říjnu 2011 (i když byla díky systému CEM relativně včas zachycena).

Vývoj společné spotřeby a ztrát vody

Výše společné spotřeby a ztrát vody (dále jen „ztrát“) je systémem CEM počítána jako rozdíl mezi údajem patního (fakturačního) měřidla a součtem náměru bytových vodoměrů. Údaj ztrát tak samozřejmě zahrnuje nejenom skutečné ztráty v potrubí, kotelně a ve společných prostorech, ale i rozdíl v přesnosti údajů mezi hlavním vodoměrem a bytovými vodoměry. Následující tabulka ukazuje vývoj ztrát po jednotlivých měsících od doby, kdy bylo zavedeno jejich měření pomocí systému CEM:

Z tabulky i následujícího grafu je patrné, že výše společné spotřeby a ztrát se běžně dostává pod úroveň 3% ročně, což byl vynikající výsledek. Opět je vidět výrazný vliv havárie v říjnu 2011. Celkový součet roku 2010 je uveden bez prvních tří měsíců, kdy se v bytech ještě neměřilo, takže skutečné meziroční snížení ztrát bylo ještě výraznější, než vidíme v tabulkách.

2. Analýza spotřeby plynu

Následující tabulka ukazuje meziroční srovnání spotřeby plynu po jednotlivých měsících:
Z tabulky je patrné, že spotřeba plynu od zavedení systému on-line měření sice klesala, ale tento pokles není tak markantní jako u spotřeby vody. Snížení spotřeby plynu mezi rokem 2009 a 2011 činila 9046 m3, což při jednotkové ceně cca 10,- Kč za m3 představuje roční úsporu nákladů ve výši 90 460,- Kč.
U spotřeby plynu je nutno vzít v úvahu, že vzhledem ke klimatickým výkyvům má každý rok jinou energetickou náročnost. Meziroční srovnání spotřeby plynu je proto pouze orientační.

Analýza spotřeby tepla v bytech

Na základě kontinuálního měření teploty ve všech obytných místnostech obou domů systémem CEM byly z každodenních cca 70 údajů, které vysílají senzory, vypočítány průměrné měsíční teploty v jednotlivých místnostech. Pro meziroční srovnání byl vybrán měsíc leden, kde je vliv intenzity topení na teplotu v bytě nesporný. Statistickým porovnáním lednových dat v letech 2010, 2011 a 2012 jsme zjistili následující trendy:

1. průměrná teplota v místnosti v roce 2010(224 měřených místností): 22,54 oC
2. průměrná teplota v místnosti v roce 2011(251 měřených místností): 22,21 oC
3. průměrná teplota v místnosti v roce 2012(251 měřených místností): 22,11 oC
4. pokles průměrné teploty v roce 2011(oproti roku 2010): - 0,33 oC
5. pokles průměrné teploty v roce 2012(oproti roku 2010): - 0,43 oC
6. podíl místností s průměrnou teplotou vyšší než 23oC v roce 2010: 37 %
7. podíl místností s průměrnou teplotou vyšší než 23oC v roce 2012: 29 %

Jako kritérium pro označení místnosti jako „zjevně přetápěné“ jsme zvolili průměrnou teplotu v místnosti vyšší než 23oC. Podíl zjevně přetápěných místností se oproti roku 2010 snížil z původních 37% na 29%.
Vzhledem k vysokému počtu místností s průměrnou teplotou přesahující hranici 23oC vidíme ve snižování teplot v jednotlivých bytech nezanedbatelný potenciál pro další snižování nákladů na vytápění.
Jednotlivé byty platí za teplo podle skutečné tepelné pohody v bytě. Výsledkem je skutečnost, že rozptyl plateb za teplo se pohybuje v rozmezí do 20%, což odpovídá dosahovaným teplotám v jednotlivých bytech.

Mediální partner


Aktuální vydání 

"Praktického rádce pro SVJ"