Sponzorovaný odkaz

Maddeo CZ s.r.o - přesné vodoměry a měřiče tepla pro spravedlivé přerozdělení spotřeby
www.maddeo.cz, info@maddeo.cz, zadání poptávky pro nabídku zdarma
linka zdarma 800 778 778, montáže pro celé ČR vlastními montážníky.

Rozúčtování - náklady na vytápění

Napsal: Ing. Ján Vlček
Ing. Jaromír Charvát

Lze spravedlivě rozúčtovat náklady na vytápění v paneláku?

Několik důvodů, proč měřit a rozpočítávat spotřebu tepla v bytovém domě pomocí denostupňové metody, která funguje automaticky on-line 24 hodin denně. V systému CEM můžeme sledovat denostupňové měření v grafech v reálném čase!

Smart bytový dům, inteligentní bytový dům nebo chytrý bytový dům je dům, který máme plně pod provozní kontrolou on-line. Spotřeba tepla je z pohledu nákladů na bydlení klíčová, proto on-line monitoring spotřeby tepla a vody včetně kontroly jejich dodávky s cílem zamezit ztrátám a únikům a poskytnout uživatelům spravedlivé rozúčtování na jednotlivé bytové jednotky je základní významnou vlastností systému.

Metody pro měření a registraci dodávky tepla do bytů

Z pohledu technologie existuje hned několik způsobů registrace dodávky tepla a jeho měření. Pro rozúčtování nákladů na vytápění bytového domu mezi koncové spotřebitele (což jsou uživatelé bytů) se v běžné praxi používají čtyři metody měření:
1. metoda měření množství dodaného tepla(„kalorimetry“)
2. metoda výpočtu množství dodaného teplapomocí indikátorů na radiátorech („RTN“)
3. metoda měření množství udržovaného tepla pomocí měření teplot („denostupňová metoda“)
4. metoda měření množství udržovanéhotepla pomocí měření průběhu teploty na odtokové trubce radiátoru (nepřímá denostupňová metoda podle patentu VIPA)

Všechny tyto metody jsou z pohledu platné legislativy rovnocenné a lze je pro účel rozúčtování nákladů na vytápění bytů v bytovém domě používat bez obav z porušení platných zákonů, předpisů a norem.

Princip denostupňové metody v on-line systému

Ze všech výše uvedených metod na českém trhu je nejstarší (používala se již v 80. létech minulého století), ale v široké laické veřejnosti je nejméně známá. Používá se také název metoda měření tepelné pohody nebo název graddenová metoda, který je skandinávského původu, neboť odtud metoda měření pochází. Denostupňová metoda se používá zejména v bytových domech, je však vhodná nejen pro bytové domy, ale i pro některé typy nebytových objektů s podobným charakterem konstrukce a provozu (například kancelářské budovy).

Metoda je založena na principu soustavného měření teplotního rozdílu mezi teplotou udržovanou v místnosti (bytě) a referenční vnější teplotou. Metoda počítá množství udržovaného tepla v místnosti (bytě) tak, že kontinuálně v čase měří rozdíl vnitřní a vnější teploty (pro každou místnost se načítají takzvané „denostupně“) a pro výpočet podílu bytu na nákladech se naměřené hodnoty denostupňů vynásobí objemem jednotlivých místností.

Z pohledu on-line monitoringu bytového domu je denostupňová metoda měření nejlepší. V minulosti se měřená data musela vypočítávat, venkovní teplota se získávala z údajů meteorologických stanic a měření tak vlastně nebylo tak úplně kontinuální.

V on-line systému však vypočítávání probíhá automaticky a venkovní teplota je měřená souběžně s vnitřními teplotami ve velice krátkých intervalech. Proto denostupňová metoda měření v on-line systému přináší jednu zásadní informaci pro provozovatele (výbor SVJ) domu, na rozdíl od ostatních metod měření teplot a tepla. Soustavným on-line měřením teplot v jednotlivých místnostech bytového domu získáme ucelenou informaci o tepelném chování domu v průběhu topného období. Tato informace nám umožní optimalizovat nastavení - vyvážit tepelnou soustavu tak, abychom dodávali teplo do jednotlivých částí systému v potřebném množství. Jinými slovy zabráníme přetápění či nedotápění jednotlivých částí domu. Odhalíme tak byty s vypnutými radiátory. Pro všechny tak zajistíme spravedlivé rozpočítání spotřeby tepla v bytech. To se těm, kdo doposud využívali slunce a polohu svého bytu a nic za teplo neplatili, nebude líbit.

Na druhou stranu těm, kteří jsou znevýhodněni polohou svého bytu a musí topit a platit několikanásobně více než ostatní, se dostane spravedlnosti, protože zaplatí za opravdové teplo, které v bytě mají.

Automatické dálkové odečty v reálném čase on-line = systém CEM

Postup při měření a výpočtu podílu bytu na nákladech pomocí denostupňové metody si podrobněji popíšeme na příkladu algoritmu používaného v systému CEM:

1. Měření teploty a výpočet denostupňů pro každou místnost
Referenční vnější teplota se měří zvláštním teploměrným čidlem, nainstalovaným ve vhodně určeném bodě vně domu. Tato teplota je společným údajem pro celý dům. Vnitřní teploty se měří v obytných místnostech bytu, teploměrné čidlo by mělo být nainstalováno na vhodném místě tak, aby nebylo vystaveno slunečnímu záření a bylo mimo oblast proudění při topení a větrání.

Rozdíl vnitřní a vnější teploty se pro každou místnost zjišťuje v relativně krátkých intervalech (cca 20 až 60 minut) a násobí se vždy délkou časového intervalu, pro který byl změřen. Výsledkem je počet denostupňů („DS“) v daném časovém intervalu. Například: pokud je rozdíl vnitřní a vnější teploty 20 stupňů a délka intervalu měření je 1 hodina (což je 1/24 dne), za daný interval se přičte 20 * 1/24 = 0,83 denostupňů. Pokud je rozdíl teplot záporný (venku je tepleji než uvnitř), denostupně se nepočítají. Denostupně se nikdy nepočítají v těch dnech, kdy se v domě netopí (k tomu v systému CEM slouží zvláštní senzor na trubce topení).

2. Přepočtení denostupňů na objem místnosti a sumarizace denostupňů pro byt
Naměřená integrovaná rozdílová teplota místnosti se přepočte na objem dané místnosti tak, že naměřený údaj DS se vynásobí objemem místnosti. Výsledkem je počet přepočtených denostupňů pro danou místnost. Pro výpočet objemu místnosti se používá vytápěná plocha a výška místnosti. Údaje přepočtených denostupňů (PDS) jednotlivých místností se sečtou a provede se dopočítání neměřených částí bytu metodou váženého průměru (viz obrázek). Výsledkem je počet přepočtených denostupňů celého bytu.

3. Výpočet podílu bytu na nákladech
Výsledný počet přepočtených denostupňů bytu za zúčtovací období se používá jako standardní náměr pro určení spotřební složky podílu na nákladech stejným způsobem, jako roční náměr „přepočtených dílků“ u měření na radiátorech nebo jako roční náměr KJ u měření pomocí kalorimetrů. Podíl každého bytu se vyčíslí jako poměr mezi náměrem přepočtených denostupňů daného bytu a součtem náměrů všech bytů v zúčtovací jednotce. Výpočet lze korigovat různými koeficienty, u denostupňové metody se však korekce používají jen velmi výjimečně, např. v případě, kdy v jednom domě mají některé byty okna plastová a některé dřevěná.

Výhody denostupňové metody

Jaké jsou výhody denostupňové metody v porovnání s metodami založenými na výpočtu množství dodaného tepla?

V první řadě bychom si měli uvědomit, že služba, kterou jako uživatelé bytů očekáváme, není dodávka tepla, ale udržování teploty v bytě na požadované úrovni. Dodávka tepla je jen prostředek, který majitel domu používá k tomu, aby nám teplotu v bytě udržel, protože teplo z bytů neustále někam uniká.

Nejdříve jak to funguje u jiných metod:
U metod založených na měření či výpočtu množství dodaného tepla („kalorimetry“ a„RTN“) se vychází z předpokladu, že byty mají zhruba stejné ztráty tepla (v poměru k velikosti bytu). Pokud některý byt spotřebovává více tepla než jiný, předpokládáme, že „nadstandardní“ teplo se používá na udržování nadstandardní teploty. Zásadním problémem těchto metod je ten předpoklad, ze kterého vychází - že ve stejně velkých bytech jsou zhruba stejné tepelné ztráty. Všichni, kdo jsme v paneláku nebo ve starším bytovém domě bydleli, víme z vlastní zkušenosti, že stejně velké byty stejné ztráty rozhodně nemají. Panelákové byty nejsou dokonale izolovány od okolí a jejich ztráty významně závisí na tom, jaká je poloha daného bytu v domě, s čím daný byt sousedí a jak se chovají sousedi (zda topí vícenež my nebo méně). Takže abychom udržovali ve všech bytech v domě stejnou teplotu, musíme do každého z nich dodávat jiné množství tepla na kompenzaci ztrát. Tento rozdíl může být dost zásadní: přízemní byt nad nevytápěnými garážemi může spotřebovávat pro vytvoření stejné teploty až několikanásobek tepla oproti stejnému bytu nad ním. Takže uživatelé různých bytů si užívají stejný komfort za různě vysokých nákladů.

Jak to funguje u denostupňové metody v on-line systému CEM
U denostupňové metody měříme množství tepla, které v daném bytě udržujeme (tj. množství, které tam reálně zůstalo po všech ztrátách a únicích). Pokud je ve dvou stejných bytech stejná teplota, je podíl na platbě za teplo u obou bytů vždy stejný. Nadstandardní platbu chceme od toho bytu, ve kterém jeho uživatel udržuje nadstandardní teplotu.

Již z porovnání samotného principu vyplývá, že do prostředí českých bytových domů se více hodí denostupňová metoda, protože v naprosté většině případů nejsou rozdíly v tepelných ztrátách bytů zakalkulovány do kupní ceny bytu nebo do výše nájemného. Proto není spravedlivé, aby uživatel bytu doplácel na to, že jeho byt má vyšší tepelné ztráty nebo naopak získával z této okolnosti výhodu.

Dlužno dodat, že dodavatelé systémů měření na radiátorech jsou ze zákona povinni kompenzovat přirozenou nespravedlnost tohoto typu měření pomocí nastavení různých koeficientů (koeficient polohy bytu, koeficient orientace bytu...). Pokud jsou tyto koeficienty stanoveny poctivým měřením nebo výpočtem (jak to zákon ostatně předpokládá), kompenzace může být dostatečně přesná.

V praxi se však koeficient příliš neměří, ani nepočítá (protože by to použití RTN neúměrně prodražovalo), ale pouze odhaduje, přičemž nezřídka koeficienty odhaduje osoba, která v domě nikdy ani nebyla. V tomto případě je spravedlnost metody RTN více než sporná. Takže když se vrátíme k otázce, jaké výhody má denostupňová metoda, můžeme říci, že v první řadě je tato metoda spravedlivá.

Její další výhody jsou přesnost a jednoznačnost výpočtu, bez různých konstant, koeficientů a korekcí, závislých na „lidském faktoru“. Denostupňová metoda je již ze svého principu velmi přesná (teplotu lze měřit s přesností na desetiny stupně), důležité je vhodné umístění teplotních čidel tak, aby měření bylo co nejméně závislé na „zaviněných“ ztrátách větráním. Při umístění čidla v blízkosti stropu místnosti dál od okna nemá krátkodobé otevření okna při současném topení významný vliv na indikovanou teplotu v místnosti, protože studený vzduch z okna proudí ve spodní části místnosti a vlivem rozvrstvení teplot je teplota v místě měření relativně stabilní.

Výhodou je i nezávislost na způsobu vytápění, takže ji můžeme použít v místnostech s radiátory, podlahovým topením, teplovzdušnou klimatizací, nebo konvektory nebo dokonce i v bytech a místnostech s kombinacemi těchto technologií.

Velkou výhodou měření denostupňovou metodou je i fakt, že jako jediná ze všech metod dává ucelený soubor údajů o teplotních poměrech v jednotlivých částech domu, které lze použít jednak pro kontrolu dodržování provozních podmínek, ale hlavně jako solidní podklad pro správné nastavení otopné soustavy domu.

Nevýhody denostupňové metody

Denostupňová metoda má samozřejmě i své nevýhody: nebere ohled na vlastní zdroje tepla uživatele bytu (zejména ohřev od elektrických spotřebičů) a dostatečně nepenalizuje nadměrné větrání.
Podle zveřejněných studií, které se zabývaly porovnáním různých metod měření spotřeby tepla, je dopad výše uvedených okolností na celkovou přesnost a spravedlnost rozúčtování vyjádřen pásmem nepřesnosti v řádu jednotek procent, což je mnohonásobně méně než nepřesnosti metody RTN.

Nejspolehlivější měření denostupňovou metodou je v on-line systému CEM

On-line monitoring s denostupňovou metodou registrace dodávky tepla a rozúčtování nákladů na teplo odhalil ve většině případů přetápění bytů o 2 až 3 stupně, zvláště u zateplených domů, snížily se rozdíly v nákladech na teplo mezi okrajovými byty a byty umístěnými uvnitř domu. Praktické zkušenosti se zavedením denostupňové metody ukazují na skutečnost, že metoda je spravedlivější, zohledňuje různé polohy bytů, což si již dnes lze ověřit na uživatelích 2 tisíců bytů, kde je metoda používána v rámci on-line monitroingu systému CEM.

Česká společnost SOFTLINK, s.r.o. realizuje vlastní vývoj radiových a komunikačních technologií od roku 1993. V posledních 5 letech se orientuje na vývoj radiových modulů pro dálkové odečty měřidel vody, plynu, elektřiny a tepla. SOFTLINK vyvíjí softwarové aplikace, které poskytují uživatelům automatické zpracování a vyhodnocování dat, on-line odečítaných, z různých měřidel energií a vody. Naše technologie využívají zákazníci z řad SVJ bytových družstev, administrativní budovy ve státní správě a samosprávě, správci obchodních center a logistických parků. Všechny námi vyvíjené systémy pracují na principu on-line komunikace v reálném čase.

Mediální partner


Aktuální vydání 

"Praktického rádce pro SVJ"